Běžně na setkání u stromu poštu nedostáváme, dnešek byl ale výjimkou. Šerifka přinesla dopis od kamarádů trampů z osady Lopata. Ti nás v dopise vyzývali, abychom podstoupili zkoušku, která prokáže, jestli jsme už skuteční trampové. Naším úkolem bylo pokusit se najít truhlu Aloise T. Sokola. Ten ji podle pověsti ukryl někde v okolí naší osady. K jejímu nalezení nám měla pomoct mapa, která ale nebyla celá - chybějící dílky jsme museli nejprve najít. Abychom je získali, museli jsme vždy nejdřív rozluštit šifru, která nám prozradila, kde další dílky mapy hledat.
Šifry nás vedly z naší osady až na kopec k lanovce. Odtud jsme se oklikou vraceli zpět. Nejzdatnější hledači Petr s Martinem si dokonce udělali odbočku ke staré vyhořené chatě, kde jsme kdysi pátrali po žhářích. Ohořené trámy zarůstají víc a víc trávou, a místo nové chaty tu vyrostlo jen mraveniště. Postupně jsme se s pomocí dalších šifer dostali zpět do naší osady. I když jsme byli přesvědčení, že jsme všechno dělali správně, truhlu jsme nenašli. Šerfika si nás tedy znovu svolala a poradila nám, abychom zkusili hledat i v naší osadě. A skutečně – nedaleko místa našeho každodenního setkávání se nám podařilo truhlu najít. Radost z toho jsme měli hned dvojí. Z toho, že jsme se stali správnými trampy a taky z toho, že truhla samozřejmě nebyla prázdná, ale byly v ní pro nás ukryté dárky.
Odpoledne jsme pak mohli o naši radost z úspěchu podělit s dalšími kamarády. Do osady za námi jako každý rok přijela cimbálová muzika Grajcar z Dolních Bojanovic, takže se až do večeře zpívalo a tancovalo. Moc za to kamarádům z CM Grajcar děkujeme!
Po tak náročném dni jsme po večeři rádi zůstali ve svých skupinách a vstřebávali zážitky dnešního dne. A na nástěnku nám přibyl jeden z posledních obrázků - jak jinak, než ona tajemná truhla.
